Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

E9: Je tu někdo třetí… Nezvaná návštěva v chaosu

 Na noční město se snášela vlhká namrzlá jarní mlha. Spalovala rašící trávu. Na sídlo šéfa Společenství se snášel stín. Jeho ostříží zrak ho zatím neviděl. Láska se stávala jeho slabinou. //// Věděl, co skrývá. Sakra dobře to věděl. Z představy, že si ho minulost z horního světa najde, se i jemu nedělalo dobře. A moc dobře tušil, že Freya ho v tomto směru ohrožuje. Nerozpomněla se úplně. Neví, kdo skutečně je. A už vůbec neví, kdo je on. /// Bílá složka ležela na Tomově stole. Doručil ji dnes poslíček. Bez jeho vědomí. V jeho nepřítomnosti. To bylo vždycky varující. Ostatně i nad jeho hlavou visel stín. ////
Nejnovější příspěvky

E8: Byť mezi světy, v sevření nejasné vzpomínky

🟠Nemít domov, nemít kde zakořenit. Osvojíte si život v prázdnu, život ptáka. Přelétavého dravce. Nocujete každou noc na jiném stromě. Táhnete ze severu na jih a z jihu na sever. Jeho matka byla bláznivá žena alkoholika. Vyrůstal v severním cípu země a miloval deštivé počasí, které si z dětství pamatuje nejvíc.

E7: Krůpěje mužského potu v omamné noci

 Dřevitá vůně doutníků a dechberoucí ticho baru Pod střechou začínalo být Tomovi až nebezpečně příjemné. Bylo jen málo destinací, kde se cítil jako doma. Tady se mu utlumil celý svět. Tady, na vyobcovaném území po apokalyptickém rozdělení lidí, se cítil poprvé jako doma. Mělo ho to děsit? Rozhodně to nečekal. Počítal, že svou misi si tady odbude stejně jako každou jinou a vrátí se nahoru. Přijde další akce a další…

E6: Kongres v temnotě: Hra s ledovým ohněm poprvé

 ⭕ Tom otevřel černě lakovanou schránku v přízemí, vyndal těžkou bílou obálku a vystoupal svých pět pater po schodech. Fyzičku už měl dobrou, občas popoběhl, aby se ujistil, že se lepší. Dům dýchal neobvyklým večerním tichem, jen z některých bytů slyšel tlumené večerní zprávy z televize. Vydechl. Kdyby přestal kouřit, bylo by to lepší, ale stále ještě doufal ve svou nesmrtelnost a to, že rutina ve fitku ho chrání. V hlavě už měl představu několika sklenek whisky. Po směně se potřeboval vyspat, ale věděl, že ho čeká zajímavá noc. Rozhodně zajímavější než ty zprávy v televizi.

E5: Konečně otevřená whisky a zážeh v Maxových očích

  Tom se spokojeně posadil do křesla. Svaly ho po návratu z posilovny příjemně hřály, za okny se snášela odpolední lednová tma. Právě dostal přístupy ke kamerám sledujícím z protějšího domu celý až příliš prosklený loftový byt samotného šéfa…. poskytovaly dostatečný výhled i do jeho strohé pracovny spojené s jednací místností. Část jednání skutečně probíhala i u něj doma. Jeho laptop byl ale čitelný jen v některých polohách.

E4: Roztržka po krajně nevěrné noci

  Max ve svých dlouhých směnách vyčkával, než se Leena na pár pěkných pohledů a poznámek v kanceláři a na chodbě chytí. Že se chytí, si byl jist. Ráda za ním chodila, poptat se jakožto Roiova nástupce, a prostě milovala černé kožené kalhoty a upnutou košili. Věděl, že zrovna jemu typově velmi sluší, že je to jako jeho součást… Tmavé oči, černé vlasy, snědá pleť a výrazné rysy.

E3: První kontakty

  🔺Před rokem tu seděl Cooper. Za dřevěným stolem, v pohodlném křesle. Probíral se stejnými složkami. Patrně.   Tom si zapálil cigaretu a s hlasitým výdechem vyfoukl kouř. Měl toho už pro dnešek tak akorát. Nalil si skleničku. S úlevou ji do sebe hodil. Nalil další brandy. Položil si nohy na stůl. Papíry se lehce posunuly.