Tom se spokojeně posadil do křesla. Svaly ho po návratu z posilovny příjemně hřály, za okny se snášela odpolední lednová tma. Právě dostal přístupy ke kamerám sledujícím z protějšího domu celý až příliš prosklený loftový byt samotného šéfa…. poskytovaly dostatečný výhled i do jeho strohé pracovny spojené s jednací místností. Část jednání skutečně probíhala i u něj doma. Jeho laptop byl ale čitelný jen v některých polohách.
Freyin monitor počítače vždy, ale v něm nebylo nic zajímavého. Jejím úkolem byl spíš marketing společnosti.Super, to vyplývalo i její složky. Nebyla vůbec opatrná a kyberbezpečnost jí patrně nic neříkala. Monitor nastavený do otevřeného okna mu prozradil i její konverzace. A vyhledávání. Potvrdilo se mu, že stále trpí nočními můrami a rozhodně není v soukromí tou sexy sebevědomou učitelkou.
Střed jejich bytu tvořila velká sedací souprava, led obrazovka, krb
a kuchyň navazující na menší, ale dostatečnou terasu. V loftovém patře
byla úsporná, elegantní ložnice. Potřeboval ještě jednu kameru, kterou
instaloval na střechu domu. Jo, teď byl spokojený. Už stačilo jen čekat a to
nejzajímavější mohlo začít.
Odevzdal první zprávu a došel si koupit první lahev whisky. V obchodě jich vzal pět. Aby se nemusel vracet. Věděl, že ho čeká pár dnů a nocí, které budou dlouhé a… zábavné. Jenže první dny se téměř nic nedělo. Zlatavá whiskey stála u dvou monitorů. Blátivé dny míjely, večery se nesměle prodlužovaly. Dění nebylo nezajímavé. Tu lahev otevřu, až uvidím ledovýho krále bez kalhot. Nebo je snad vážně teplej?
Skotačit se Samuellem je za celou dobu neviděl, ale proslýchalo se kdeco. Jejich rutina nebyla příliš předvídatelná, měnila se. Cooper Caine odjel dvakrát do Společenství na pár hodin v různých denních časech. Pravděpodobně neměl směny, ale dostavoval se podle potřeb. Odpoledne občas cvičil, jak se zdálo, do místnosti samotné neviděl. Čas trávil prací u laptopu, byla to směs tabulek, zpráv o agentech a scénářů akcí. Občas se úhel povedlo zaostřit lépe, ale nebylo tam nic, co by považoval za důležité. Vypsal si jen účastníky akcí, pokud byly zřetelné.
Nudil se. V posilovně čistil hlavu a trénoval... hm, kam vlastně? Do postele?
Jeho žena trávila čas podobně jak Caine, jen dopoledne pravidelně
nakupovala. Sama, s Roiem Samuellem nebo blonďatou Leenou. Občas se někdo
z nich sebral a někam odjel. Nejčastěji do města nebo do Společenství.
Prvních několik nocí bylo ve stejném duchu, zdálo se, že sledovaný pár padá do
postele a v mžiku usíná.
Přesto se dočkal. Samuell a jeho bloncka odjeli kamsi mimo
dosah jeho štěnice, museli tedy projet tunely, předpokládal, že to bylo do
oblasti srubů, které agenti vlastnili. V kuchyni se Cooper k Freye
přivinul. To dělal často, ale Tom vycítil příležitost. Ostatně Freya mu přišla
stále zajímavější. Občas hleděla z okna pracovny a přemýšlela. Dokázala to
dělat dlouhé minuty, občas se zahleděla i jeho směrem, skoro měl pocit, že se
na něj dívá. Vypadala jako znavená kočka, která čeká na pohlazení. V ruce držívala
bílý hrníček. Nebo milovala hořký tonic
v plechovce. Během pracovního dne ale dokázala na svém pracovním stole
nastřádat neskutečný chaos od plechovek po kapesníky.
Teď však stáli oba v kuchyni a Freya připravovala dva
hrnečky s mlékem. Krabicovým. Že tenhle chlap po nocích pije horký mlíko,
to by fakt nečekal. Samozřejmě, že lil whisku a přidával cigarety na terase,
často ve chvíli, kdy Freya usnula. Byl patrně zvyklý občas ještě vstát a pobýt
se svými myšlenkami sám.
Až pak se vrátil zpátky pod peřinu, usínal rychle a v těsné blízkosti své ženy. Jenže tentokrát to mléko zůstalo osamoceno. V ruce ledového krále se objevil jakýsi tmavý předmět. Pevně si k sobě svou ženu přitáhl, ona se jako vilná kočka prohnula na jeho hrudníku. Dívala se na něj. Políbil ji za krkem…otočil ji a zezadu objal. Rozepnul dlouhou pánskou šedou košili, kterou měla na sobě… rukou sjel na nahé stehno a pokračoval po jeho vnitřní straně směrem nahoru. Stáhl svoje černé triko… Jeho svalnatá záda se rozložila nad jejím hebkým tělem. Měl slušné vybavení, tak trochu jako kentaur. Ledovej král bez kalhot.
Tom se pousmál… „no hej, tak se ukaž!“ řekl si nahlas sám pro sebe, natáhl se pro lahev, došel do kuchyně pro skleničku, naplnil ji ledem a znovu usedl do koženého křesla. Nalil si notnou dávku a modlil se, aby zoom fungoval. Fungoval.
A přistihl se, že fascinující podívanou prožívá i ve svém rozkroku. Překvapil. Čekal představení, na které byl zvyklý, ale tohle se vymykalo. Ledová svině z akcí byla pryč. Jestli se na svou ženu někdy dívá podezřele měkce, není to nic proti tomu, co s ní prováděl v posteli. Alespoň dneska. Možná to mají radši i tvrdší, ale pochyboval.
Poněkud jiné, opravdovější představení, než předváděl Roi s Leenou. Vlastně nevěděl, jestli se mu líbí víc kope akcí v podání agenta a blonďaté šéfky, nebo tohle ryze intimní představení, které právě viděl. Zejména, když sklonil hlavu mezi její stehna. Cukaly mu koutky, teoreticky by tohle byl dobře prodejný materiál.
Nevychlazená whisky chutnala skvěle. Dřevitá chuť se mu
vrývala do hlavy, stejně jako vzrušení, které při pohledu na monitor cítil.
Následujícího dne je navštívil Jack, prošedivělý lékař, snad odněkud z východu, dobře a kvalitně stavěný chlapík. Trojice společně seděla v obýváku až do pozdního večera. Jack odjel krátce po půlnoci.
Freya a Cooper se na pohovce chvíli líbali,... marně však čekal na další dějství. Znovu se plně soustředil a překvapilo ho vzrušení, které v něm ten muž s ostrými rysy vzbouzel. Pevné rty si vychutnávaly její ústa. Její tvář. Vlasy. Prohlížel si ji. Zálibně, zkoumavě. Poddávala se mu s touhou i úlevou.
Jaký vlastně měli mezi sebou vztah?
Ale když je však po sprše uvítala postel, usnuli téměř
v mžiku a pak… na několik dní zmizeli.
📏
Kongres Sekce byl každoroční událostí a musel být připraven.
Měl několik dnů nebo týdnů na to, aby se dostal do centra Společenství. Takže aktivně vyhledal několikrát Maxe v baru Pod střechou a systematicky ho zpracovával. Několik dnů před únorovým kongresem měl za sebou pár akcí, pár dnů pod Maxovým vedením.
Bylo to pro něj jako dovolená pro mozek. Všechno uměl, jen předstíral, že se učí. Jeho výcvik dvojitého agenta zahrnoval i výcvik agenta jejich stupně. Znal jejich metody, věděl, co se tu dělá. Měl talent. Měl talent dělat, že se učí. Max si ho rád prohlížel. Tomovy masité rty přitahovaly muže i ženy, věděl to. Time to rest... tenhle pocit uměl vimplantovat do mysli každého muže, jež jen trochu spatřoval krásu v mužské tělesnosti.
Jeho medvědí postava
měla ochranitelský postoj, chodil v lehounkém předklonu, který byl sám o
sobě impozantní. Max měl exoticky drsnou vizáž, ale dokázal si představit, že
by hrál jemnější roli v jeho posteli. Byl tedy jeho pilným žákem, mistrně
se mu dostával pod kůži a schůzky v baru Pod střechou byly stále více na
denním pořádku. Minimálně v ty dny, kdy společně odjížděli ze směny.
„Chceš ženu?“ zeptal se ho ke konci jedné směny Max. Nenápadně, tak, jako se ptal každého z vedlejších agentů. Vybít si energii po akci... Dělal to každý.
Každý, jen Caine ne. Asexuál nebo gay, jenže... co Tom vídával při sledovačce. rozhodně byla jiná pravda.
Tom si
zapálil cigaretu a s odpovědí si dával dramaticky načas. Maxova kancelář byla
dříve Samuellova a šedočerná strohost stěn a skromného vybavení byla příjemná.
Stůl s laptotem, dvě luxusní kancelářské židle, stolek, bar… Posadil se na
jednu z židlí. Max ho pozoroval.
„Možná,“ řekl tiše Tom a přivřel oči. Obláček dýmu zavoněl…
Tom mu nabídl. Držel stříbrnou krabičku s luxusními cigaretami. Max si dal
velmi záležet, aby si vzal pomalu jen jednu, nenápadně se dotkl jeho prstů. Tom
přivřel oči.
Bylo to něco jiného, ale…
tiše si krabičku vzal zpátky. Věděl, že by si dal říct. Poznal to při
akcích. Poznal, že jeho vzrušení není z akce samotné. Poznal, že ve
chvílích, kdy pracovali velmi natěsno sebe navzájem, byly některé pozice až
zbytečně blízké. A poznal taky, že by si sakra dal říct i on sám… Teplo jeho
stehen, které cítil na svých zádech dnes večer, když nad ním stál… mu způsobilo mrazení.
„Dáme napůl?“ navrhl Max a neuhnul pohledem. A nemyslel tu
cigaretu.
Tom přikývl. Max se usmál.
Komentáře
Okomentovat