On je had

 Na noční město se snášela vlhká namrzlá jarní mlha. Spalovala rašící trávu. Na sídlo šéfa Společenství se snášel stín. Jeho ostříží zrak ho zatím neviděl. Láska se stávala jeho slabinou. //// Věděl, co skrývá. Sakra dobře to věděl. Z představy, že si ho minulost z horního světa najde, se i jemu nedělalo dobře. A moc dobře tušil, že Freya ho v tomto směru ohrožuje. Nerozpomněla se úplně. Neví, kdo skutečně je. A už vůbec neví, kdo je on. /// Bílá složka ležela na Tomově stole. Doručil ji dnes poslíček. Bez jeho vědomí. V jeho nepřítomnosti. To bylo vždycky varující. Ostatně i nad jeho hlavou visel stín. ////

🟠Nemít domov, nemít kde zakořenit. Osvojíte si život v prázdnu, život ptáka. Přelétavého dravce. Nocujete každou noc na jiném stromě. Táhnete ze severu na jih a z jihu na sever. Jeho matka byla bláznivá žena alkoholika. Vyrůstal v severním cípu země a miloval deštivé počasí, které si z dětství pamatuje nejvíc.

 Dřevitá vůně doutníků a dechberoucí ticho baru Pod střechou začínalo být Tomovi až nebezpečně příjemné. Bylo jen málo destinací, kde se cítil jako doma. Tady se mu utlumil celý svět. Tady, na vyobcovaném území po apokalyptickém rozdělení lidí, se cítil poprvé jako doma. Mělo ho to děsit? Rozhodně to nečekal. Počítal, že svou misi si tady odbude stejně jako každou jinou a vrátí se nahoru. Přijde další akce a další…