Erik byl uveden do pracovního zařazení jen díky severskému vzezření, jež ho předurčovalo kvůli bledé vizáži a ostřejším rysům k poměrně dobré kariéře agenta. Byl typ, který bude vždycky v kurzu. Čím starší a strhanější bude, tím líp bude vypadat. Do té doby má spoustu času.
Toho podezřelého týpka vyžilé vizáže si všiml hned. Nejprve si myslel, že tady některý
z řidičů nedočkavě vyhlíží svého pasažéra, jež není schopen se pro
pokročilou opilost dostavit ke stanovišti v garážích. Jeho oči navíc
střídaly všeobecné bezpečnostní těkání s naprosto konkrétním zaměřením.
Objekt jeho zájmu se nacházel evidentně podél pódia. Coooper Caine, čerstvě uvedený šéf
celého Společenství, se právě otočil zády a překryl dlaní záda svého doprovodu.
Tenhle vyhazovač z nejhoršího pajzlu se ušklíbl a hodil do sebe zbytek
kalné vody. Tipoval by ho na jednu dvojitou, nikoliv na fitnes sajrajt, který
se tu kdovíproč servíroval. Ba ne, věděl proč. Typická chuť měla všem
připomenout, kde jsou a že tahle párty je setsakramentské vybočení
z normálu, z něhož vybočovat je téměř zapovězeno. A pak, bývalí
alkoholici a ti, kteří se chystají na noční akce, musí něco pít. A nakonec, i luxusní alkohol ve výsledku
chutná lépe, když ho prokládáte kyselou vodou a podivnou kořeněnou chutí. To
chutná líp všechno. Caine a jeho žena drželi v rukou sklenku. Ona oranžový
nápoj, patrně nějakou šťávu, on do sebe právě hodil nepříliš elegantně další
sklenku whiskey s ledem. Vyhazovač se propletl chumlem bavících se lidí a
ještě chvíli postál v rohu místnosti. Erikovi to bylo jasné, muž se totiž
postavil tak, aby na nového šéfa dobře viděl. Hvězdy dnešního večera byly
hvězdami i pro něj. Záměrně je sledoval.
A pořád měl pocit, že ho odněkud znal. Přišla k němu
jedna z dívek připravených plnit různá přání hostů a agentů a nesměle se
na něj usmála. S poděkováním ji odmítl.
Dívčina přítomnost mu ale dvě tři vteřiny sebrala pozornost.
Když svůj zrak znovu obrátil tím směrem, muž byl pryč. Jestli to byl ten, koho
si pamatoval, sakra přibral. Už kdysi nebylo dobrý nápad nechat si od něj
naložit, tím méně teď. Musel mít navíc tak dvacet kilo, napůl jistě
z posilovny, napůl z chlastu.
Začal zase vnímat všudypřítomnou hudbu. Muž na pódiu patřil k těm,
který uměl okouzlit i mužskou část publika…
And can you feel the love tonight?
It is where we are…
…Payton v černé košili, modré kravatě a
perfektním sestřihu rozechvíval vibracemi každý sval na na těle. Dívka, která
ho před chvíli vyrušila, pár metrů před ním našla svého mecenáše. Jeden
z nových agentů si ji odváděl do místnosti. Vyvolené… jak dlouho budou
vyvolené? Dívky netušily, že mnohé z nich, které vyhrály dnešní bingo, se
do svých cel už nevrátí. O tom, jak skončí, rozhodne to, kterému z klientů
se zalíbí. Believe the very best….končila
skladba.
Věřit v to nejlepší… tak to chtěla každá. Payton
otevřel oči a i Erik pocítil úlevu,
která po výtečně odzpívaném výkon Payton cítil. Extáze. Znal to. Těšil se na
to. Erikovi se rozbušilo srdce. Společenství dobře vědělo, kde je posbírat.
Payon patřil k těm rekturům, kteří nastoupili ve stejném roce. Co kdo
uměl, bylo využito. Ačkoliv tam nahoře patřily oba k těm lepším, někomu se
nelíbili. Jejich cesty do podzemí byly sice poněkud rozdílné, ale skončili oba
tady. S tím, že kromě nechtěné práce agenta jim Společenství ponechalo i to, co milovali. Proč ne, protože
tady pak byla možnost uspořádat pro klienty i vedení podobné večírky a plně
využít jejich umělecké vyžití. Asi by se oba shodli na tom, že nemít tohle, ten
hlasový ventil, příliš dlouho by tu nevydrželi při smyslech. Při svém
vystoupení těkal očima po přítomných, ale namakaného muže už nespatřil.
Komentáře
Okomentovat